Osvald

     I tohoto večera se Ottendorfer nacházel ve své pracovně. Při světle lampy přemýšlel nad denním děním. Prostor v mysli si nechal i pro svá hluboká tajemství. Uznávaného mecenáše města si hned každý spojil s dobrotivými skutky. Byl ale Ottendrorfer opravdu tak dobrý člověk?
     Již po několik dní ho ochromovala silná migréna. Vzal pero, snažil se pokračovat ve své práci, ale palčivá bolest v něm přetrvávala i nadále. Ottendorfer se tedy vypravil do knihovny, aby se zaměstnal. S každým krokem bylo jeho svědomí temnější. Veděl, že pravda jednou vyjde najevo. Podlaha zapraskala. Na okamžik se mu zastavilo srdce. Stíhal ho vlastní stín.
     V čítárně usedl do pohodlného křesla a rozevřel knihu. Listy se zachvěly. Ottendorfer nadskočil. Uklidňoval se vidinou brzkého denního světla. Nad svíčkou luštil starobylou knihu. Krbová kamna v místnosti zhasla. Po těle mu přejel chlad. Nehezký pocit samoty se Ottendorfer snažil maskovat pobrukováním, jako malé dítě, které chce zahnat strašidlo. Duch knihovny ho neustále pohlcoval. Uchýlil se k ochodu. Zatáhl za mosaznou kliku. Dveře se ani nepohly.
      ,,Špatný žert!" pomyslel si. V domě byl však sám, bylo nemožné, aby se někdo zvenčí pokoušel Ottendorfera zastrašit. Hlavní roli teď hrála paranoia.
     Z knihovny vypadla kniha. Ottendorfer se prudce otočil, jakoby si byl jist něčí přítomností. Avšak nikoho nespatřil, stál sám v rozlehlé místnosti bez možnosti úniku. Závěsy vlály, ale okna byla zavřená. Najednou zhasla i svíčka, jediný zdroj světla. Ottendorfer zbledl, polil ho pot, nehýbal se. Chtěl svému trestu uniknout. Prosil o odpuštění. Nikdo ho nevyslyšel. Napětí dosáhlo vrcholu. Někdo zabouchal na dveře. Ottendorfer už nemohl dál. Proskočil skleněným oknem až dopadl na zem.
     Dveře se otevřely.
   ,,Oswalde?" volala jeho žena. Nic netušíc, procházela se svíčkou tmavá zákoutí, když došla          k oknu. Pohlédla na parkety pokryté sklem. Vyklonila se a pochopila. Bílá tvář a krvavé stopy okolo těla jí naháněly děs. Po tvářích jí stékaly slzy. Vystoupila na parapet a oddala se situaci, skočila za ním...